Sendražice B - Kolín C - Šachový oddíl TJ Sokol Sendražice

Nelehký soupeř nás čekal hned po svátcích. Většina se ještě nevzpamatovala z hodování, a abychom pospíchali se utkat s Kolínem. Ještě že se hrálo doma v hospodě, ač to ve výsledku mnoho nepřineslo.

Aby toho nebylo málo, do sestavy zasáhly vyšší síly a tak jsme byli nuceni nastoupit s pěti náhradníky. Mrázkovi nevycházejí šichty, Uhlíř nemohl z rodinných důvodů, Křenek má ženu po operaci, Teichmanna sklátily ledviny a Sobotka je taktéž na nemocenské. Oproti tomu Kolín na nás vyrukoval v plné síle!

V hospodě bylo příjemné teplo a tak po půl desáté mezinárodní rozhodčí Josef Vagenknecht zahájil zápas.

Dlouho to bylo nepřehledné, až se Pepa Vagenknecht zapletl do zápletek, což ho stálo figuru a když se mu za ni nepovedlo získat kompenzaci, tak i partii.

Franta Matějček si budoval slibnou pozici a připadalo mi, že nestojí špatně, až jedna chybička v důsledku rychlé hry to všechno zbortila a byl konec.

Petr Křepelka se držel svého oblíbeného stylu a tak dlouze přemýšlel, až v časové tísni pozici neustál a prohrál.

Aleš Lukša to měl se zkušeným Luborem hodně těžké, hrál dobře a jeho pozice se mi líbila a navíc zatlačil soupeře do časovky, ale chybička se vloudila a další nula pro družstvo následovala.

Já (Břetislav Hlavica) jsem se svého soupeře dosti obával a hrál víc než opatrně. Bohužel jsem vymyslel oběť figury vedoucí k remíze věčným šachem, což se v důsledku realizace ukázalo jako slepá ulička a soupeři ta figura zůstala a po chvilce marné snahy bylo po partii.

Milan Vančura měl své tahy velmi podložené, mě pozice připadala jako remízová, ale i zde to kvůli drobné chybičce nedopadlo nejlépe.

Sendražickou čest zachraňoval na prvé šachovnici Honza Hamrník, který v dlouhé a těžké partii vybojoval aspoň remízu.

O remízu se snažil i Mirek Řebíček, ale Franta Michálek byl zásadně proti a i když Mirkova pozice vypadala pevně, soupeři se ji povedlo nahlodat a zvítězit.

Málem jsme dostali kanára, ale při pohledu na zápis a porovnání ELO naše a soupeřovo, mohl vést k úspěchu v této decimované sestavě jen zásah vyšší moci a ten se bohužel nedostavil.

Za 14 dní jedeme do Kutné Hory, snad v silnější sestavě a hlavně v lepší kondici.