Kutná Hora B - Sendražice B - Šachový oddíl TJ Sokol Sendražice

 

 

Jak to bylo se sestavou minulé kolo proti Kolínu složité, tak ani nyní to nebylo lepší. Řebíček sloužil, Mrázek má pořád šichty, Uhlíř tentokrát zabíjel prase, Křenek se stará o nemocnou manželku a Sobotka je pořád na nemocenské po operaci.. Navíc vypadnul i Vančura, jel na Šumavu, ale úspěšně ho nahradil zkušený Semerák.

 

V devět jsme se sešli na nádraží, že je do půl desáté dost času. Trošku nás znervóznil telefon Kutnohorského kapitána, jestli přijedeme. S překvapením jsme zjistili, že začínají jako všichni od devíti. Je to moje vina, nemohl jsem najít oficiální rozpis a popravdě se mi ho ani nechtělo hledat, tak jsem se poučil v oddílovém rozpisu utkání a věřil Vaškovi Uhlířovi, ale on to tam měl blbě. Horáci nám pustili hodiny, ale hodilo to jen takových pět minut.

 

Většina našich hráčů se cesty do Hory obávala, protože v hrací místnosti na náměstí byla hrozná zima. Ubezpečil jsem je, že tentokrát se hraje jinde. Vyšlo to ale nastejno, hrálo se ve škole a protože se v neděli neučí, byla tam ukrutná kosa. Většina hráčů absolvovala utkání v kabátech. Asi budou kutnohoráci nějaká více odolná rasa než my změkčilí polabané.

 

Prvý dohrál Franta Matějček, který nezahájil nejlépe, dostal se pod soupeřův útok a přehlédnul figuru.

 

 

Jirka Semerák je zkušený hráč, partii vedl obezřetně a dovedl ji k remíze.

 

 

Čenda Teichmann hrál ambiciózně a jeho pozice nebyla špatná, stačilo však drobné přehlédnutí a vidle střelce na krále i na věž, a bylo po partii.

 

 

Petr Křepelka má dobrou formu a opět zvolil svou vysoce vědeckou hru, soupeře přehrál a skóre se trochu vylepšilo.

 

 

Současně zvítězil i Aleš Lukša, kterému to na šachovnici jde a zopakoval svůj výkon z minulého kola regionální soutěže. Spojené věže na předposlední řadě je mocná zbraň!

 

 

 

 

Já (Břetislav Hlavica) jsem měl ze svého silného soupeře velké obavy, hrál jsem v úvodu opatrně a špatně a určitě bych se na soupeřově místě porazil. Naštěstí jsem to ale přežil ve zdraví a raději všechno vyměnil a dostal se do remízové dámské koncovky.

 

 

Podobně jako minulou neděli za áčko byl zápas plně v rukou Honzy Hamrníka. Ten se na zápas dostavil rovnou z oslavy a místo rychlé remízy musel hrát nejdelší partii zápasu. Jako obvykle se dostal do časovky, kterou ustál za cenu kvality, avšak díky útoku mu soupeř tu kvalitu rád vrátil a po oboustranných hrozbách maty skončila partie spravedlivou remízou. Honza nás opět podržel!

 

 

Remíza se silným soupeřem nás těší, já osobně jsem ji v tom složení, v jakém jsme tam jeli, neočekával. Ale je vidět, že nasazení a bojovné srdce umí překonat i vyšší ELO soupeře, všem našim hráčům děkuji za vynikající výkon.