Dobrovice C - Sendražice B - Šachový oddíl TJ Sokol Sendražice

Jeli jsme dvěma auty: Křepelka vezl Sobotku, Kutu a Semeráka, s Řebíčkem se vezli Hlavica, Vančura a Vagenknecht. V začátku nic nenasvědčovalo tomu, co nás bude čekat. Naše B-družstvo nastoupilo jen se  3 hráči základní sestavy, ostatní byli náhradníci. Ani domácí nebyli kompletní, ale přece jen na tom byli lépe než hosté.

První ukončil remízou partii již po 9 tazích Milan Vančura. Nepřečetl si, co mají v Dobrovici na nástěnce! Že by se poradil s kapitánem ho ani nenapadlo, asi určitě tušil, že by ho s remízou vyhodil!

Mladý soupeř Jirky Semeráka s hezkým jménem Dubnička Augustin hrál Philidorovu obranu. Partie byla dlouho vyrovnaná, ale stáří se opět projevilo. Přehlédl jsem ztrátu pěšce na a-sloupci, potom špatně spočítal výměnu figur a ztratil dalšího, tentokrát na královském křídle. V pěšcové koncovce se to nedalo uhlídat. trochu útěchou mi bylo, že Dubnička v této soutěži již 4krát vyhrál, 2krát remizoval a ani jednou neprohrál.

Prohrávali jsme 0,5:1,5.

Jako třetí končil partii Petr Křepelka, nabídl v nepřehledné pozici soupeři remízu, ten ji odmítl a provedl praktický test, jak umí Petr zvládat časové tísně. Umí a tak mu soupeř nabídl remízu sám, protože nedokázal prolomit pevnou Petrovu obranu.

Skore: 1:2.

Potom už následovaly prohry. Břetislav Hlavica podcenil hrubě soupeřův útok na královském křídle a nedostatečně opevněný bod f7. Matový útok sice odrazil, ale podobně jako Semerák ztratil dva pěšce a ačkoliv se vynalézavě bránil, neubránil. Soupeř měl ve věžové koncovce dva postouplé volné piony, kterým nešlo zabránit v postupu.

Skore: 1:3.

Lukáš Kuta měl za figuru 2 pěšce, ale v koncovce měl jeho soupeř střelce a dva volné pěšce navíc.

Skore 1:4.

Bohouš Sobotka hrál složitou a nadějnou partii, jenže konec střední hry se mu nepovedl a musel vzdát.

Skore již 1:5.

Pepa Vagenknecht hrál překvapivě solidně, nepouštěl se do ukvapených akcí, ale také ztratil dva pěšce a ač se snažil sebevíc, na vyrovnání hry to nestačilo. Když jsem opouštěl hrací místnost (Křepelkovo auto odjíždělo dříve), Josef neměl už žádného pěšce, zato soupeř tři spojené a to ve věžové koncovce nestačí. Ale stačí Jirko, Pepa z těch tří pěšců dva dobyl a remíza byla na šachovnici, avšak drobnou chybičkou dovolil soupeři vyměnit všechny ostatní figury a pěšcovka byla už prohraná definitivně.

Propadák 1:6.   

Poslední válčil na první šachovnici o čest Mirek Řebíček. Měl o dva pěšce víc, ale o figuru méně, tu mu soupeř uzmul v rámci komplikované kombinace. Mirek vybojoval po urputném a přesném boji remízu, oba soupeři využili skoro maximálně čas, měli každý méně než minutu do konce, když soupeř nabídl konečně remízu – nikdo nechtěl riskovat nevyzpytatelný praporek!

Dopadli jsme tedy jako sedláci u Chlumce nad Cidlinou v roce 1775. O takové prohře se těžko píše. Faktem je, že byli dobrovičtí lepší. Nyní zbývá se soustředit na příští zápas s Čáslaví, snad bude naše sestava silnější a poradíme si lépe.