Říčana E - Sendražice B
Říčany E - Sendražice B 2,5:5,5
1.4.2012
Na apríla se béčko Sendražic vypravilo k poslednímu utkání sezóny do Říčan. Tam už to všichni dobře známe, cestuje se tam často ať s béčkem nebo áčkem, vzhledem k rozsáhlému počtu říčanských družstev v soutěžích. Postačilo pouze jedno auto, 3 hráči jeli vlakem z Prahy, takže jsme opět snížili náklady na cestovné.
Sestava byla vzhledem k základní soupisce dosti redukovaná, z různých závažných příčin nemohli Novák, Řebíček ani Uhlíř. Muselo se sahat hluboko do rezerv, abychom nejeli v sedmi, ale náhradníci rozhodně nezklamali!
Poprvé v této sezóně nastoupil veterán Jirka Semerák a můžu jen litovat že jsem jej nestavěl častěji. Svému soupeři neodpustil jedinou nepřesnost a tak jsme brzy vedli.
Stav 0 – 1
Naše radost netrvala bohužel dlouho. Karel Mašín má v poslední době s mladistvými soupeři špatné zkušenosti a když jsme při příchodu viděli sedět na lavici před hrací místností malého chlapečka, povídám „Zde máš Karle soupeře“. A skutečně tomu tak bylo, Karel měl v zahájení dilema, kterého pěšce vzít, samozřejmě se rozhodl špatně a pak se již nevymotal z rozličných vazeb a ztratil nejprve kvalitu a pak i partii.
Vyrovnáno 1 – 1.
Pak se jen hrálo a nic se nedělo až do oběda. Já (Hlavica) jsem hrál černými a soupeř neměl žádnou úctu ani k mým šedinám, ani ke kapitánské pásce, a bušil do mě při obrácených rošádách jako hluchý do vrat, což jsem ale odvrátil. Pak ho přepadl mamon a ulakotil se na pěšce, s následným mým šachem však přišel o věž. Chvíli to sice ještě formálně tahal, ale byl už bez šance.
Stav 1 – 2, opět vedeme.
Na první šachovnici to nemá Josef Poborský nikdy lehké a tak když mu protivník za stavu našeho vedení a dobrých perspektivách v rozehraných partiích nabídl remis, nebylo co řešit.
Stav 1,5 - 2,5.
Čeněk Teichmann hrál jako obvykle, tedy perfektně. Sice malinko vyděsil Vančuru, když se Milan podíval na šachovnici a zhrozil se, že má Čenda o dva pěšce méně, pak se ale podíval lépe a viděl, že má za ně věž navíc, tak se uklidnil a partie podle toho i dopadla.
Stav 1,5 – 3,5 a stačí půlka do bodového zisku!
Takže Honza Hamrník tu remis nabídnul a soupeř přijal a už jsme viděli, že rozhodně neprohrajeme, i kdyby se ve zbylých dvou hrách stalo cokoliv.
Stav 2 – 4.
Pepa Vagenknecht je hráč překvapivých zvratů. Soupeřku nešetřil a získal vyhranou pozici. Pak snad z vrozené galantnosti se nechal uhnat koněm a přišel o kvalitu a partie vypadala pro něj dosti špatně. Soupeřka měla snad cit pro spravedlnost a kvalitu nedopatřením vrátila a ve vzniklé koncovce, kdy měl Josef dva pěšce navíc, už proti profesionálně vedené vítězné strategii neměla šanci.
2 – 5 a je to výhra!.
Ještě dohrával Milan Vančura. Stál lépe a pravděpodobně by to vyhrál, ale když jsem ho napomenul, že zdržuje, tak s ohledem na stav zápasu nabídl remis, kterou soupeř samozřejmě rád přijal.
Závěrečný stav 2,5 – 5,5 na závěr sezóny je výsledek, který jsme popravdě před odjezdem ani nečekali.
1 Rathouský Jakub 1899 ½ :½ Poborský Josef H 1966
2 Pilný Jiři 1759 ½ :½ Hamrník Jan 1798
3 Havlíček Pavel V 1715 0 : 1 Teichmann Čeněk 1829
4 Říhova Kamila 1681 0 : 1 Vagenknecht Josef 1678
5 Mar Tomáš 1551 0 : 1 Hlavica Břetislav 1676
6 Šťastný Miroslav 1552 ½ :½ Vančura Milan 1769
7 Vystrčil Martin 1412 1 : 0 Mašin Karel 1605
8 Vystrčil Tomáš 1376 0 : 1 Semerák Jiři 1457
Zapsal jak viděl i slyšel tentokrát již hrající kapitán Hlavica.