Kolín C - Sendražice B - Šachový oddíl TJ Sokol Sendražice

Áčko i céčko již mají své letošní premiéry úspěšně za sebou, na béčko čekal těžký zápas na půdě kolínské sokolovny. Navíc ze základu nám chyběli tři hráči, Hamrník nemohl, Mrázkovi se posunuly šichty a Čenda je bohužel pořád nemocný. Sáhli jsme do zásob, ještě že je odkud brát.

I když venku sněžilo, v sokolovně bylo příjemné teplo, překvapivě i dobré kafe a je tam místa i na případný tanec takže žádné tísnění. V devět nás Lubor posadil a utkání mohlo začít.

Mirek Řebíček asi někam spěchal, dosti brzy přehlédl soupeřovu odpověď na napadení věže a rázem byl bez figury a pokračovat proti silnému soupeři nemělo smysl.

Pak se dlouho nic nedělo, až k poledni remizoval Bohouš Sobotka.

Následoval ho Pepa Vagenknecht, nepodařilo se mu prorazit a tak když si vyměnili klíčové figury, byla tady další remíza.

Vašek Uhlíř i když původně předpokládal rychlou remízou, protože spěchal na oslavu, tak tomu bylo jinak, partie ostrá jako břitva a tu plichtu si Václav vynutil věčnými šachy.

Pavel Křenek stál optimisticky, i když se taková výhoda prosazuje obtížně. Zvolil raději remízu a odjezd dřívějším vlakem.

Petr Křepelka bojoval proti houževnatému a nadmíru zkušenému soupeři srdnatě, neudělal žádnou chybu a na světě byl další nerozhodný výsledek.

Já (Břetislav Hlavica) jsem byl celou partii pod tlakem a nevyvinutý, teprve ke konci se mi podařilo vymanit ze sevření, dokonce jsem získal pěšce ale ten mi byl akorát na parádu, soupeř měl k dispozici věčné šachování.

Takže vše měl ve svých rukách dosud za béčko neporažený František Matějček. Vypadalo to dobře, měl i kvalitu, kterou ale ztratil a pro změnu měl kvalitu zase soupeř, ale převaha pěšců byla slibná. Stačilo však drobné přehlédnutí, kdy postavil svého střelce na nekryté pole, kde ho soupeř jednoduše sebral a bylo po hře i po zápase.

Porážka samozřejmě mrzí, ale po slušném výkonu proti silnému soupeři se není za co styděn a můžeme se jen těšit, že za 14 dní to v domácím prostředí napravíme.