Čáslav A - Sendražice B - Šachový oddíl TJ Sokol Sendražice

Přejít na obsah

Čáslav A - Sendražice B

Sezóna 2018-19
TJ Slavoj Čáslav A – TJ Sokol Sendražice B   3:5
3.3.2019
Prvou březnovou neděli jsme vyrazili do Čáslavi. Sestava bídná, ze základu mohli hrát pouze tři hráči a to ještě z té spodní půlky. Bylo to dílem pracovních povinností, dílem rozličných chorob a vyskytla se i jedna zahraniční rekreace. Ještě že máme slušnou zálohu.
Cesta v pohodě, jelo se dvěmi auty a ač to nebylo koordinované do detailu, parkovali jsme na čáslavském náměstí stejně. Hraje se v pěkné místnosti klubu důchodců, kde se bohužel musí přezouvat (i když nechápu proč, je tam normální dlažba), samozřejmě polovina žádné přezůvky sebou neměla, ač jsem na to výslovně upozorňoval.
Zahájilo se v deset podle rozpisu. Prvý jsem remizoval já (Břetislav Hlavica), Švadlenka je těžký soupeř a body jen tak nedává, hrál jsem extra opatrně a když jsem navíc viděl skoro vítězné postavení pana Semeráka, nabídl jsem půlku a soupeř po chvilce přemýšlení přijal.
Jirka Semerák hrál jako zamlada. Získal pěšce, rozbil soupeřovi jeho pěšcovou strukturu a slavně zvítězil.
Milan Vančura dostal nabídku remízy ve vyváženém postavení a když viděl Jirkův bodový zisk, nelámal to přes koleno a přijal.
Skoro současně remizuje i Lukáš Kuta, nejprve stál mírně lépe ale pak se to nějak srovnalo, tak tu plichtu vzal.
Vašek Uhlíř se též rozpomněl na svá mladá léta a tvrdou útočnou hrou zaslouženě zvítězil.
A podobně František Matějček, získal figuru a pak již pro něj nebyl problém to dotáhnout na výhru.
Petr Křepelka hrál překvapivě otevřeně, připadalo mi, že vyhraje, pak se to ale nějak zamotalo a oba soupeři se propracovali k remízové koncovce a po několika oboustranných nabídkách a odmítnutích potvrdili nerozhodný výsledek.
Smolnou partii hrál Bohouš Sobotka. Z počátku nestál dobře, pak ovšem udělal Pepa hrubici, kterou viděli všichni kolem až na Bohouše, který vzal opačně a nezískal figuru která tam byla předložena. Potom se to motalo, opticky měl Pepa navrch ale Bohouš zdvojil věže a tvrdě útočil. Ještě v závěru měl možnost remíze věčným šachem ale ani to neviděl a pěšec navíc ho stál partii.
To ale nic nezměnilo na naší celkové výhře po dobrém výkonu, který bychom měli potvrdit v závěrečném domácím utkání proti Nymburku za tři týdny.
Smutnou tečkou za vítězstvím byla jen zpráva o úmrtí Franty Michálka, která v závěru utkání dorazila. Je to jen 14 dní co jsme ho viděli u nás v hospodě, kdy slavně zvítězil nad Vaškem Uhlířem.
Zajímavá je aritmetika odpoutání se z posledního místa. Samozřejmě se musí v posledním utkání zvítězit. Ten Nymburk se remízou osvobodil a tak poslední být nemůže, mohou tam spadnout Pečky, které sice hrají poslední kolo doma ale s těžkým Kolínem, který bude atakovat prvou příčku. No ale ještě jednou, hlavně musíme vyhrát i my. Záleží samozřejmě jak se sejdeme.
Sepsal hrající kapitán B.H.


Návrat na obsah